Kniha, která obsahuje množství podnětných úvah na témata, která zajímají a znepokojují dnešního člověka. Z filozofického hlediska nám poskytuje klíče k lepšímu vzájemnému pochopení a vybízí nás k hledání každodenního hrdiny, který spí v každém z nás. Deila Steiberg Guzmán je současnou prezidentkou Mezinárodní organizace Nová Akropolis. Je španělské národnosti, vystudovala filozofii na univerzitě v Buenos Aires, kde absolvovala též studium exaktních věd, žurnalistiky a publicistiky. Je klavíristkou a spisovatelskou, šéfredaktorkou kulturně-filosofických časopisů Sfinga a Kulturní listy. Zároveň trvale vyučuje, přednáší v kursech symbolismu, psychologie, dějin náboženství, metafyzické estetiky, antropologie atd. Mezi její díla patří knihy Hry máji (iluze), Dnes jsem viděla..., Základy akropolitánského Ideálu, Řekli mi, že.. a souhrn přednášek, které měla po celém světě. Všechny knihy byly přeloženy do mnoha jazyků.Ukázka z knihy:
Nelze mluvit o filosofii, aniž by se mluvilo o filosofovi. Nelze se zmiňovat o světě idejí, aniž by se mluvilo o člověku schopném tyto ideje žít. Kdybychom tedy měli vyzdvihnout jednu ze základních charakteristik filosofa, člověka milujícího moudrost, řekli bychom, že zahrnuje vlastnosti toho, kdo věčně hledá. Je to člověk, který dobývá, který přestane hledat teprve tehdy, když dosáhne moudrosti. A vlastně ani nevíme, zda pak nezačne hledat něco dalšího, co je pro nás nyní nepochopitelné a nedostupné. Filosof je jako pátrací pes, který po polích a lesích, horách a řekách života sleduje zvláštní stopy. Hledá opravdové poznání všech věcí. Hledá sebe sama. Hledá pravdu. Hledá zkrátka Boha jako všeobecný původ všech věcí. Proč je však tato cesta tak dlouhá a obtížná? Nenachází se snad pravda ve světě, v němž žijeme? Znamená to, že Bůh se zde nechce nechat spatřit?
Nelze mluvit o filosofii, aniž by se mluvilo o filosofovi. Nelze se zmiňovat o světě idejí, aniž by se mluvilo o člověku schopném tyto ideje žít. Kdybychom tedy měli vyzdvihnout jednu ze základních charakteristik filosofa, člověka milujícího moudrost, řekli bychom, že zahrnuje vlastnosti toho, kdo věčně hledá. Je to člověk, který dobývá, který přestane hledat teprve tehdy, když dosáhne moudrosti. A vlastně ani nevíme, zda pak nezačne hledat něco dalšího, co je pro nás nyní nepochopitelné a nedostupné. Filosof je jako pátrací pes, který po polích a lesích, horách a řekách života sleduje zvláštní stopy. Hledá opravdové poznání všech věcí. Hledá sebe sama. Hledá pravdu. Hledá zkrátka Boha jako všeobecný původ všech věcí. Proč je však tato cesta tak dlouhá a obtížná? Nenachází se snad pravda ve světě, v němž žijeme? Znamená to, že Bůh se zde nechce nechat spatřit?