Zóhar rozvíjí své zásadní myšlenky o mnoho méně, nežli je aplikuje a používá při svých výkladech. A to se musí nechat: autor je geniální vykladač. Pod jeho vedením získávají i ty nejnevinnější biblické verše zcela nečekaný význam. Dokonce i skeptickému čtenáři vytane na mysli tváří v tvář nesčetným vývodům představa, která však kritickému rozumu připadne směšná; zdali právě toto není skutečným obsahem a smyslem mnoha pasáží Tóry! Autor se sice na svých cestách opakovaně noří do mytické alegorizace a nezřídka sklouzne až k nesrozumitelnosti, nicméně pokaždé z jeho slov znovu a, znovu vítězně proráží hrůzné a skryté hlubiny.
Ukázka z knihy:
V mnohotvárnosti onoho životního a duchovního komplexu, který známe pod názvem „judaismus", označuje termín „kabala" především jeho vzdálenou a těžko pochopitelnou součást. Je to především její „tajemnost" a také dobová odtrženost, co z ní činí ne zcela rovnocenné odvětví toho, co je míněno pod pojmem judaismu. A přesto v sobě obsahuje, co do slova a nauky i co do neviditelného ducha, ty nejhlubší prvky židovské existence. Její přeceňování a podceňování zde mnohdy závisí nikoliv na jedincově výhradním poměru k vědě či náboženství, nýbrž ke kombinaci obojího, která v jistém smyslu zahrnuje zdrojové oblasti ducha a bývá označována jako okultismus. To se nepochybně odrazilo i v rozvoji kabaly, která se začala poprvé formovat s koncem staré hebrejské kultury jakožto tajná nauka a přijala do sebe mnohé z rozmanitých proudů oněch synkretizujících věků. To však nic nemění na z hlubokých propastí přesto svébytně vyrůstající bytosti kabaly, která je více unikámí svým vlastním nežli svým židovským rázem.