I ostatní knihy autora se objeví brzy v nabídce
Ukázka z knihy „SEZENÍ - Otázky a odpovědi“
Otázka: „Kde dělají léčitelé chybu, proč tak brzy umírají a jakým způsobem na sebe přetahují nemoci svých pacientů?“
Odpověď: „Léčitel je člověk jako každý jiný a také má svůj negativní princip – ego. Každý člověk, který léčí lidi a má k tomu schopnosti získané svým vývojem, používá jinou, „svou metodu“ a má také své důvody, proč léčí. Schopnost vidět nemoci, aury a nahlédnout do příčin jejich vzniku má ale každý člověk! Léčitelé nejsou tedy „vyvolení lidé“. K těmto „schopnostem“ se sami dopracovali duchovním vývojem během svých předešlých lidských zrození. Každý léčitel „chce“ pomáhat svým pacientům. Lidské ego však dokáže velice znamenitě převést „chtění pomoct“ do roviny „musím pomoct“, je to moje povinnost, jsem k tomu předurčen. Když jde léčitel cestou otevřenosti a lásky ke svým bližním, tak dokáže pochopit, že jsou případy, ve kterých nemůže pomoct jinak než svým pozitivním myšlením. Každý člověk si vybral svou cestu – svůj osud, a tak i setkání s léčitelem je předem naplánovaná záležitost. Když léčitel svému pacientovi skutečně pomůže a uzdraví ho, tak vidí reálný výsledek. Ego i tuto pozitivní skutečnost převede často do pocitu, kdy je člověk přesvědčen, že právě on pomohl pacientovi, a tak „chce pomáhat“ za každou cenu. V léčitelství je však jedna z nejtěžších operací poznat, jestli danému člověku pomoct můžeme či nikoli. Když si pacient připraví svůj osud, ve kterém chce podlehnout nemoci, aby něco pochopil, tak se může stát, že léčitel ho chce za každou cenu udržet při životě. Toto jeho osobní povýšené chtění ho svazuje i s pacientem do blízké energetické vazby. Negativní energie se dají přesouvat z jednoho člověka na druhého pouze přes negativní energie. Když léčitel vytvoří negativní energii, ve které chce pomoct – protože je k tomu předurčen, aniž by to viděl, tak se přes tuto negativní myšlenku propojuje s pacientem a může do sebe nasát veliké množství negativní energie, která vytváří určitou nemoc. Takto může léčitel do sebe hromadit veliké množství destruktivní síly, která ho může dokonce i zahubit. Ale i toto má svůj smysl a léčitel na vlastní kůži pochopí, že nemůže do osudu pacienta jednostranně zasahovat svým chtěním. Léčitelství je také jedna z duchovních cest, kdy přes pomoc pacientům může léčitel poznat sám sebe, pochopit své ego, a tak vytvářet větší množství pozitivních energií a urychlit svůj vývoj.“.