Orgánové hodiny v čínské medicíně: Kim da Silva

Ani orgánové hodiny, ani vyrovnanost, které dosahujeme s jejich pomocí, nejsou nové. A zájem o ně není žádný pomíjivý módní jev, protože jde o vědění staré tisíce let. Orgánové hodiny si neseme v sobě, jen je musíme znovu objevit a začít využívat. Běžné cykly, jako je den a noc, většinou považujeme za samozřejmé. Změny, vyvolané během času, se nám jeví jako „dané". Méně častěji si uvědomujeme, že všechno, co se kolem nás děje v přírodě a na nebi, má vliv na naše orgány, tělo i osobnost. Nejsme na této Zemi něčím vyděleným, nejsme pouhými pozorovateli dne, noci a souhvězdí. Jsme součástí veškerenstva, jeho procesů a změn. Jsme zapojeni do konstelace slunečního systému. Tyto představy se na první pohled jeví jako dost nadnesené. Jak můžeme pro sebe využívat tyto vesmírné a nesmírné zákonitosti, jak jimi prospět vlastnímu tělu? Které z nich a jak se v něm odehrávají? Model orgánových hodin, jak ho zde představuji, se v Číně používá už tisíce let a lidé podle něj skutečně žijí. Tato teorie je praktická, nevyžaduje žádné hluboké znalosti a přímo se dá používat v našem životě. Na svět jsme přišli se svými přirozenými vnitřními hodinami, které jako nadřízená instance řídí mnohé životní oblasti. V této knize chci představit to, co už je k dispozici a přirozeně zobrazit i komplexnost vlivů různých struktur orgánových hodin. Tato kniha nemá čtenáři nabízet jen povrchní teorie, nýbrž slouží lepšímu vysvětlení citové a tělesné nerovnováhy a nemocí, protože je stará a platná už tisíce let. A i nám je dnes k dispozici. V dnešní době stále roste důležitost takových „prazákladů vědění". Je to paradoxní i logické zároveň: prudce narůstající množství informací ztěžuje orientaci v životě.

Ukázka z knihy:
Meridíán jater v orgánových hodinách. Ke kvalitám růst, obnova, přizpůsobivost: růst přináší obnovu. Když růst nebrzdím, jsem přizpůsobivý. Přizpůsobivost a růst by se měly podporovat ve stejné míře: růst by měl vést k poznání, k obnově. Jak nás poučují moudří, začíná flexibilita v „emocionálním myšlení", ale když toto myšlení „zkostnatí", ztrácí svou pohyblivost i tělo. Když se zlobíme a máme špatnou náladu, tak to našemu růstu rozhodně neprospívá. Játra se zbavují zplodin v noci a takto se částečně obnovuje i energie. Vylučování jedů se netýká jen orgánů, nýbrž i prožitků a citů. Z tohoto důvodu považujeme meridián jater zodpovědný za všeobecně dobrý zdravotní stav. Nicméně nikomu neprospívá tento postoj: „Když jsem na tom špatně, tak mám vztek na ty, kterým se dobře daří. Takže dělám všechno pro to, aby na tom taky byli špatně. A pak je mi hned lépe." Poruší-li se rovnováha meridiánu jater, může to znamenat: růst je ochromen, pak nedochází k obnově ani k žádným změnám. Všechno zůstává při starém a jediným výsledkem je stagnace.