O B S A H
Poznámka k přepisu čínských pojmů a značek použitých v textu
Klášter Šao-lin - významný mezník ve vývoji čínských bojových umění
Úvod do čchin-na (qinna)
Osm základních bodů pro provádění technik čchin-na (qinna)
Přípravná cvičení
Zavírání a otevírání pěstí
Sbírání mincí
Cvičení s gumovým expanderem
Chytání padající cihly
Údery holí
Namotávání závaží
Železný býk oře zemi
Leopard ležící ve své jeskyni
Dovednost dvou prstů
Počítání tašek na střeše
Koulení očima
Cvičení Železné dlaně
Cvičení pro rozvoj vnitřní energie a koncentrace
1. Ta-moova sestava
2. Koncentrace na plamen svíčky
3. Koncentrace vnitřní energie do dlaní
4. Otáčení koule
Základní techniky čchin-na (qinna)
I. PŘEMÍSŤOVÁNÍ KOSTÍ
II. ODDĚLOVÁNÍ SVALŮ
Léčba poranění způsobených základními technikami
pomocí prostředků tradiční čínské medicíny
1. Bylinná léčba
2. Masáže tchuej-na (tuina)
Úvod ke čchin-na (qinna)
Slovo „čchin“ („qin“) znamená v čínštině uchopit a slovo „na“ má význam ovládat, kontrolovat. Jak je tedy ze samotného názvu patrno, účelem technik čchin-na (qinna) je dostat protivníka pod svou kontrolu, resp. ho ovládnout, a to pokud možno s co nejmenšími následky pro jeho zdraví. Techniky čchin-na (qinna) netvoří samostatný bojový styl, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale jsou součástí velké většiny tradičních stylů, jako jsou např. Orlí spár, Bílý jeřáb, Tygří dráp nebo Dlouhá pěst. Obecně bychom tedy mohli říci, že převážná většina čínských stylů obsahuje v menší či větší míře i některé z technik čchin-na (qinna). Z jižních stylů má nejpropracovanější systém čchin-na (qinna) styl Bílý jeřáb, jehož techniky se soustředí především na boj ve střední a krátké vzdálenosti od protivníka, jak je ostatně pro jižní styly charakteristické. Ze severních stylů obsahuje nejvíce technik čchin-na (qinna) styl Dlouhá pěst, který však používá poměrně mnoho technik ze stylu Orlí spár. Techniky čchin-na (qinna) jsou také součástí tchaj-ťi-čchüanu (taijiquan). Ke zvládnutí provedení základních technik čchin-na (qinna) není potřeba dlouholetých zkušeností z oblasti wu-šu, avšak k jejich účinnému použití v reálném boji vede pouze cesta několikaletého pravidelného tréninku, který zaručí automatické a intuitivní použití těchto technik ve skutečném boji. Ke zvládnutí pokročilých technik čchin-na (blokování dechu a tepen, údery a tlaky na akupunkturní body) je třeba mít navíc poměrně dobré znalosti z oblasti tradiční čínské medicíny, poněvadž tyto techniky fungují na základě učení o drahách, kterými proudí energie čchi (qi). A právě učení o drahách je jedním ze základních pilířů tradiční čínské medicíny.
Techniky čchin-na (qinna) závisí především na sevření, tlaku nebo zkroucení citlivých částí protivníkova těla. Takovýmito částmi jsou především klouby (zejména na horních končetinách), dále pak svaly a v neposlední řadě také nervy. Pokročilé techniky čchin-na (qinna) navíc využívají úderů a tlaků na akupunkturní body (někdy nazývané vitálními body nebo dutinami), ale i na další citlivá místa lidského těla, kterými mohou být vnitřní orgány, pohlavní orgány nebo mícha. Zde je třeba upozornit, že některé techniky čchin-na (qinna), především tlaky a údery na akupunkturní body a citlivá místa a rovněž techniky zablokování dechu a tepen mohou způsobit protivníkovi velice vážná zranění a v některých případech i smrt, a proto je nutné zdůraznit jejich použití v rámci zákona (nutná obrana nebo krajní nouze). Techniky čchin-na (qinna) se obvykle dělí na čtyři hlavní části: 1. přemísťování kostí, 2. oddělování svalů, 3. blokování dechu a tepen a 4. údery a tlaky na akupunkturní body a citlivá místa. Techniky přemisťování kostí a oddělování svalů náleží k základním technikám čchin-na (qinna), zatímco techniky blokování dechu a tepen a techniky úderů a tlaků na akupunkturní body přináleží k technikám pokročilým. Provádění technik přemisťování kostí a oddělování svalů vyžaduje v podstatě jen vnější sílu a silný stisk v prstech, zatímco při pokročilých technikách blokování dechu a tepen a při úderu a tlaku na akupunkturní body a citlivá místa je potřeba také rozvinout a ovládnout vnitřní energii čchi (qi), osvojit si znalosti z oblasti tradiční čínské medicíny a být dobře obeznámen z anatomií lidského těla.
Poznámka k přepisu čínských pojmů a značek použitých v textu
Klášter Šao-lin - významný mezník ve vývoji čínských bojových umění
Úvod do čchin-na (qinna)
Osm základních bodů pro provádění technik čchin-na (qinna)
Přípravná cvičení
Zavírání a otevírání pěstí
Sbírání mincí
Cvičení s gumovým expanderem
Chytání padající cihly
Údery holí
Namotávání závaží
Železný býk oře zemi
Leopard ležící ve své jeskyni
Dovednost dvou prstů
Počítání tašek na střeše
Koulení očima
Cvičení Železné dlaně
Cvičení pro rozvoj vnitřní energie a koncentrace
1. Ta-moova sestava
2. Koncentrace na plamen svíčky
3. Koncentrace vnitřní energie do dlaní
4. Otáčení koule
Základní techniky čchin-na (qinna)
I. PŘEMÍSŤOVÁNÍ KOSTÍ
II. ODDĚLOVÁNÍ SVALŮ
Léčba poranění způsobených základními technikami
pomocí prostředků tradiční čínské medicíny
1. Bylinná léčba
2. Masáže tchuej-na (tuina)
Úvod ke čchin-na (qinna)
Slovo „čchin“ („qin“) znamená v čínštině uchopit a slovo „na“ má význam ovládat, kontrolovat. Jak je tedy ze samotného názvu patrno, účelem technik čchin-na (qinna) je dostat protivníka pod svou kontrolu, resp. ho ovládnout, a to pokud možno s co nejmenšími následky pro jeho zdraví. Techniky čchin-na (qinna) netvoří samostatný bojový styl, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale jsou součástí velké většiny tradičních stylů, jako jsou např. Orlí spár, Bílý jeřáb, Tygří dráp nebo Dlouhá pěst. Obecně bychom tedy mohli říci, že převážná většina čínských stylů obsahuje v menší či větší míře i některé z technik čchin-na (qinna). Z jižních stylů má nejpropracovanější systém čchin-na (qinna) styl Bílý jeřáb, jehož techniky se soustředí především na boj ve střední a krátké vzdálenosti od protivníka, jak je ostatně pro jižní styly charakteristické. Ze severních stylů obsahuje nejvíce technik čchin-na (qinna) styl Dlouhá pěst, který však používá poměrně mnoho technik ze stylu Orlí spár. Techniky čchin-na (qinna) jsou také součástí tchaj-ťi-čchüanu (taijiquan). Ke zvládnutí provedení základních technik čchin-na (qinna) není potřeba dlouholetých zkušeností z oblasti wu-šu, avšak k jejich účinnému použití v reálném boji vede pouze cesta několikaletého pravidelného tréninku, který zaručí automatické a intuitivní použití těchto technik ve skutečném boji. Ke zvládnutí pokročilých technik čchin-na (blokování dechu a tepen, údery a tlaky na akupunkturní body) je třeba mít navíc poměrně dobré znalosti z oblasti tradiční čínské medicíny, poněvadž tyto techniky fungují na základě učení o drahách, kterými proudí energie čchi (qi). A právě učení o drahách je jedním ze základních pilířů tradiční čínské medicíny.
Techniky čchin-na (qinna) závisí především na sevření, tlaku nebo zkroucení citlivých částí protivníkova těla. Takovýmito částmi jsou především klouby (zejména na horních končetinách), dále pak svaly a v neposlední řadě také nervy. Pokročilé techniky čchin-na (qinna) navíc využívají úderů a tlaků na akupunkturní body (někdy nazývané vitálními body nebo dutinami), ale i na další citlivá místa lidského těla, kterými mohou být vnitřní orgány, pohlavní orgány nebo mícha. Zde je třeba upozornit, že některé techniky čchin-na (qinna), především tlaky a údery na akupunkturní body a citlivá místa a rovněž techniky zablokování dechu a tepen mohou způsobit protivníkovi velice vážná zranění a v některých případech i smrt, a proto je nutné zdůraznit jejich použití v rámci zákona (nutná obrana nebo krajní nouze). Techniky čchin-na (qinna) se obvykle dělí na čtyři hlavní části: 1. přemísťování kostí, 2. oddělování svalů, 3. blokování dechu a tepen a 4. údery a tlaky na akupunkturní body a citlivá místa. Techniky přemisťování kostí a oddělování svalů náleží k základním technikám čchin-na (qinna), zatímco techniky blokování dechu a tepen a techniky úderů a tlaků na akupunkturní body přináleží k technikám pokročilým. Provádění technik přemisťování kostí a oddělování svalů vyžaduje v podstatě jen vnější sílu a silný stisk v prstech, zatímco při pokročilých technikách blokování dechu a tepen a při úderu a tlaku na akupunkturní body a citlivá místa je potřeba také rozvinout a ovládnout vnitřní energii čchi (qi), osvojit si znalosti z oblasti tradiční čínské medicíny a být dobře obeznámen z anatomií lidského těla.