C. G. Jung a R. Steiner: Gerhard Wehr

Lze vůbec srovnat dílo těchto dvou velikánů evropského duchovního života 20. století? Gerhard Wehr, zkušený životopisec, se úspěšně pokouší o konfrontaci a synopsi. Staví vedle sebe život a dílo psychologa a psychiatra, duševního badatele Carla Gustava Junga, zakladatele analytické psychologie, a filozofa a duchovního badatele Rudolfa Steinera, zakladatele anthroposofie. Přibližuje čtenářům spirituální pozadí, z něhož oba badatelé vycházeli, a obraz člověka, duše a ducha u Steinera a Junga. Pak si všímá pojmu druhé Já“ u Steinera a Jungova nevědomí“. Sleduje jejich pohled na různé formy vědomí. Postupně se dostává k centrální otázce jejich učení: k Jungově individuaci a Steinerově iniciaci, a porovnává psychoanalytickou aktivní imaginaci a anthroposofickou meditaci. V další kapitole se autor zaměřuje na postoj Junga a Steinera k výchovní spiritualitě a jejímu vztahu k západnímu člověku a nalézá pozoruhodné paralely.

Ukázka z knihy:
Ve zmiňovaných přednáškách o psychoanalýze se Rudolf Steiner neomezuje jen na kritiku psychoanalýzy a analytické psychologie. Hovoří zde také o oblasti, která spadá do pole bádání hlubinné psychologie i anthroposofie. Vzhledem k jeho odmítavému postoji k psychoanalýze bychom mohli získat dojem, že Steiner podcenil význam nevědomí (nebo též podvědomí, jak je opakovaně nazývá). Že se zasazoval v prvé řadě o stupňování a rozšiřování vědomí. Že mu tolik záleželo na dosažení poznatků „vyšších světů", až možná nedbale přešel kolem skutečnosti „hlubiny" lidské duše, kolem podvědomí a nevědomí. Tak tomu však v žádném případě není. To vyplývá již ze druhé z obou přednášek o psychoanalýze. Steiner samozřejmě nikdy nenechal nikoho na pochybách, jakého druhu je jeho duchovní bádání, ať už jen objasňoval cesty svého bádání nebo zaujímal stanovisko k určitým formám nižšího okultismu. Zrovna tak je jisté, že jeho duchovní bádání zachovávalo vždy ve svém zorném poli také hlubiny takzvaného podvědomí.