"Kniha je rozšířeným výkladem starobylého díla mudrce Vasugupty (770-830) a komentáře od Kšemarádžy, předního žáka nejvýznamějšího představitele nedvojné tantry, Šri Abhinavagupty. Vasugupta byl zakladatelem systému Trika kašmírské školy šivaistické filozofie. Napsal rovněž Šivovské sútry. Přibližuje čtenářům praxi nedvojné filozofie známé jako kašmírský šivaismus, nebo advaita tantra. Tato dodnes živá starobylá duchovní nauka předkládá praxi poznání sebe i autentickou filozofii, která je přímou zkušeností vědomí a uskutečněním její praxe, nikoliv spekulací mysli. Tento směr není tak známý jako advaita védánta neboť tantra díky nesprávnému výkladu a interpretaci získala nádech něčeho nečistého, často spojovaného pouze se sexuální tantrou, což je velké nepochopení této prastaré duchovní tradice. Nedvojná tantra je naprosto univerzální celistvou duchovní naukou, která nevylučuje ze své praxe žádný aspekt naší existence. Její vrchol lze zaznamenat v 10.století v oblasti Kašmíru, kde působilo mnoho jejích mistrů - siddhů. Linie těchto siddhů je velice dlouhá. V současné době působí také mnoho mistrů hlásící se k tomuto nedvojnému směru.
Její praxe nevyžaduje zříkání se života ve společnosti, ale naopak učí a vede k dosažení nejvyššího duchovního stavu při zapojení v životě ve společnosti, což odpovídá potřebám současného moderního člověka. Praxe nedvojné tantry v sobě integrálním způsobem zahrnuje všechny druhy duchovní praxe, zejména džňána jógu, bhakti jógu, guru jógu a kundaliní jógu, která v jednotě se stezkou poznání sebe ve vědomí Já jsem je její nosnou praxí. Praxe nedvojné tantry se opírá o duchovní iniciaci připraveného žáka siddhou a jeho vedení mistrem. Stezka je chápaná jako vývoj vztahu mistr – žák, který kulminuje dosažením vysvobozeného stavu našeho pravého Já, dosažením jednoty vědomí Šiva-Šakti, vědomí a jeho tvořivé moci. Tato praxe i filozofie se však prolíná i jinými duchovními směry, například i gnostickým křesťanstvím, které hovoří o mystické svatbě duše s Bohem, súfismem a tantrickým buddhismem, apod.
Kniha je výsledkem odkrytí přímého vnitřního poznání autora na základě iniciace, která jej přivedla k tomuto směru. Pojetí praxe je v souladu s přímou stezkou, kterou společně s Jiřím Vackem a přáteli učí. Je postavená na celistvém rozvíjením poznání sebe a Boha ve všech jeho aspektech, vědomí, síle, inteligenci a lásce na podkladě praxe obracení pozornosti vědomí na samo sebe si vědomé vědomí Já jsem vědomí Já jsem, které je jejím základem."
Jiří Krutina
Její praxe nevyžaduje zříkání se života ve společnosti, ale naopak učí a vede k dosažení nejvyššího duchovního stavu při zapojení v životě ve společnosti, což odpovídá potřebám současného moderního člověka. Praxe nedvojné tantry v sobě integrálním způsobem zahrnuje všechny druhy duchovní praxe, zejména džňána jógu, bhakti jógu, guru jógu a kundaliní jógu, která v jednotě se stezkou poznání sebe ve vědomí Já jsem je její nosnou praxí. Praxe nedvojné tantry se opírá o duchovní iniciaci připraveného žáka siddhou a jeho vedení mistrem. Stezka je chápaná jako vývoj vztahu mistr – žák, který kulminuje dosažením vysvobozeného stavu našeho pravého Já, dosažením jednoty vědomí Šiva-Šakti, vědomí a jeho tvořivé moci. Tato praxe i filozofie se však prolíná i jinými duchovními směry, například i gnostickým křesťanstvím, které hovoří o mystické svatbě duše s Bohem, súfismem a tantrickým buddhismem, apod.
Kniha je výsledkem odkrytí přímého vnitřního poznání autora na základě iniciace, která jej přivedla k tomuto směru. Pojetí praxe je v souladu s přímou stezkou, kterou společně s Jiřím Vackem a přáteli učí. Je postavená na celistvém rozvíjením poznání sebe a Boha ve všech jeho aspektech, vědomí, síle, inteligenci a lásce na podkladě praxe obracení pozornosti vědomí na samo sebe si vědomé vědomí Já jsem vědomí Já jsem, které je jejím základem."
Jiří Krutina